Školní vzdělávací program
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání "Cesta za poznáním" je vypracován
na základě RVP PV a respektuje rámcové vzdělávací cíle:
1. Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání.
2. Osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost.
3. Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící
na své okolí.
Školní vzdělávací program je koncipován k získávání stanovených klíčových kompetencí dosažitelných v předškolním vzdělávání. Koncepce ŠVP je sestavena tak, aby obsahovala vhodnou a přiměřenou výchovně vzdělávací nabídkou pro práci s dětmi všech věkových skupin v předškolním vzdělávání a aby je postupně dovedl k dosažení očekávaných kompetencí.
Ve školním vzdělávacím program a v procesu výchovy a vzdělávání dětí jsou uplatňovány prvky metody „Začít spolu“ a i další soudobé metody moderní pedagogiky.
Koncepce školního vzdělávacího programu je projektována do 5 integrovaných bloků. Integrované bloky vycházejí tematicky z přírody, z posloupnosti jednotlivých ročních období, jejich charakteristických znaků,
i ze společnosti a dění v ní. Obsahuje také seznamování dětí se skutečnostmi a oslavami významných dní v naší společnosti, které jsou pro ně typické. Environmentální zaměření ŠVP je koncipováno s cílem získání odpovídajících znalostí, dovedností i motivace u
dětí ve vztahu k přírodě a péče o ni, k ekologii a životnímu prostředí jako celku, s cílem pochopení tohoto významu a postupnému aktivnímu zapojení do činností související s péčí o životním prostředí, a to i ve vztahu k osobní kvalitě a pohodě života v tomto prostředí. Podstatnou součástí charakteristiky je i pěstování zdravého životního stylu, péče o zdraví a vytváření osobní pohody u dětí předškolního věku.
Zaměření ŠVP mateřské školy vychází také z dění kolem nás nejen v přírodě, ale i ve společnosti. Vychází z běžných životních situací a přírodních zákonitostí a může být rozvíjeno, doplňováno a obohaceno zařazením aktuálních poznatků a událostí. Důraz je kladen na poznávání a pozorování přírody a životního prostředí v různých činnostech se zaměřením na chápání důležitosti pro život lidí. Podstatnou ŠVP je u dětí v předškolní výchově a vzdělávání rozvoj vědomostí, dovedností, schopností, postojů, hodnot a kreativity, praktičnosti a tvořivosti ve všech oblastech předškolního vzdělávání (biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní a enviromentální). To vše s porozuměním a podporou dětské osobnosti se záměrem, aby na konci svého předškolního obdobím bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností schopnou aktivně a s osobním uspokojením zvládat nároky života, které na něj budou běžně kladeny a i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně čekají.
Metoda „Začít spolu“
V oblasti vzdělávání v programu "Začít spolu" jsou ve třídách vytvářeny centra aktivit. Centra aktivit (dále jen CA) jsou pracovní koutky, kde děti pracují samostatně v malých skupinkách o počtu 2–5 dětí. Do CA se děti, přihlašují“ dle nastaveného systému /např. pomocí přihlašovacích karet – značek/. Rozčlenění prostoru ve třídě i herně na CA není bezdůvodné. CA splňují podmínky pro integrované, celostní učení. Jsou jasně ohraničena (police, stolky, koberec apod.), aby v nich děti měly soukromí
a bylo zřetelné, ve kterém CA pracují.
Jsou také zřetelně označena názvy a doplněna jednoduchým obrázkem. Snahou je, aby zde děti nacházely dostatek inspirací, nápadů, pomůcek a materiálů pro svůj rozvoj, aby se tato CA stala dílnami, v nichž se dítě samo učí prostřednictvím hry a práce v malých skupinkách, což jim dává možnost přirozeně komunikovat, řešit problémy samostatně nebo v kooperaci s kamarády, rozhodovat se, procvičovat si vyjadřovací schopnosti, akceptovat rozdíly mezi lidmi. Děti jsou tak vedeny k samostatnosti i ke spolupráci. Učení se tak pro malé děti stává hrou a hra naopak učením.
V CA vycházíme ze základního principu: „Vidím a zapomenu, slyším a zapamatuji si, udělám a pochopím“. Již
od mateřských škol se také v této metodě úspěšně pracuje se sebehodnocením dětí prostřednictvím portfolií
a vlastních řízených aktivit, což posiluje jejich pozitivní motivaci k aktivnímu a samostatnému učení. Práce v CA od raného věku podporuje prostřednictvím vlastní aktivity dítěte rozvoj jeho kognitivních (poznávacích) dovedností, dítě je vedeno k tomu, aby se samo rozhodovalo, komunikovalo, vyjadřovalo své myšlenky, pocity
a přání. Jedním ze základních předpokladů pro naplňování všech výše uvedených principů je svobodná volba dítěte a s ní spojená odpovědnost za vlastní učení a charakter vztahu mezi učitelem a dítětem. Učitel je dítěti partnerem, pomocníkem, průvodcem na jeho cestě poznáváním. Vzdělávací program Začít spolu ve svých teoretických východiscích vychází z předpokladu, že každé dítě je jedinečná osobnost disponující bohatým vnitřním vývojovým potenciálem, který je nutné podpořit. Dítě se učí lépe novým věcem, pokud je učení spojeno také s emotivním prožitkem. Jednou z priorit v procesu učení je tedy vytvoření podpůrného a podnětného prostředí, kde se dítě bez obav pohybuje a učí se prostřednictvím vlastních praktických činností, zkouší nové věci, objevuje a ověřuje si jejich platnost a funkčnost bez obav z chyby.
Výchova a vzdělávání probíhá způsobem didaktického stylu s nabídkou, jenž je založený na tom, že vzdělávací aktivity, které pedagog připraví, dětem nabízí a děti si z této nabídky individuálně svobodně volí.
Další metody
Prožitkové učení umožňuje dítěte přirozené učení vycházející z vlastní zkušenosti a prožitku.
Toto učení je realizováno zejména formou pedagoga, který připraví vzdělávací činnosti připravené takovým způsobem, aby si děti samy mohly z nabídky volit a na základě aktivity a zapojení do činnosti, tedy vlastního prožitku získávaly potřebné vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty dosažitelné v předškolním vzdělávání.
Kooperativní učení je založené na vzájemné spolupráci, kooperaci dětí.
Činnostní učení je založené na vlastní iniciativě dítěte, kdy projevuje vlastní aktivitu a učí se na základě vlastní činnosti v oblasti činností intelektuálních (řešení problémů) i praktických (řešení praktických situací). Dítě tedy není pasivním pozorovatelem a příjemcem, ale aktivním účastníkem činnosti.
Projektové učení umožňuje zkoumat, řešit problémy, komunikovat, spolupracovat apod. při aktivitách zaměřených na dané téma. V mateřské škole témata projektového učení bývají svázána s každodenním životem (svátky, tradice), přírodou (roční období, les, živočichové), prostředím (město, země, vesmír) apod. podstatná je vhodná volba tématu, motivace a příprava pedagoga.
Situační učení je založené na vytváření a využívání situací, které poskytují dítěti srozumitelné a praktické ukázky životních situací.
Spontánní sociální učení je založené na principu přirozené nápodoby.
Spontánní učení je učení v přirozených, běžných situacích.
Řízené individuální učení je zaměřeno na konkrétní výchovně vzdělávací cíl u dítěte.
Formativní hodnocení poskytuje dítěti informaci o tom, jak probíhá jeho vývoj a učení, ale také průběh hry či jeho činnosti. Dává mu zpětnou vazbu o jeho pokrocích, motivuje jej k dalšímu rozvoji.
Diferenciace ve vzdělávání je realizované ve skupinách s cílem vytvořit optimální podmínky
pro všechny děti, přiměřené jejich předpokladům, schopnostem, zájmům.
Individualizace je způsob vzdělávacího a výchovného působení zaměřené na svobodný rozvoj dítěte, respektující jeho potřeby a zájmy, vzdělávání a výchova zaměřená na dítě, diferenciovaný přístup učitele
k jednotlivému dítěti.
Mateřská škola spolupracuje se středními školami i vysokými školami a poskytuje praxe studentům, a to jak průběžné, tak i blocích. Jejich studijní aktivity pak pod vedením učitelů rozvíjejí činnost mateřské školy v programech a aktivitách pro děti.